Zhodnoťme vítězné Final Four z pozice trenéra. Jak hodnotíte výkony hráčů v klíčových zápasech sezóny?
Po zisku titulu se turnaj hodnotí dobře. Sen jsme si splnili, ale mrzí mě, že jsme nenavázali na super výkony v základní části. Musíme si zhodnotit, proč tomu tak bylo. Nutno dodat, že soupeří byly velmi kvalitní a bylo vidět dost nadějných hráčů ve všech týmech. Jsem moc rád, že jsme to i v této konstelaci všechno zvládli, i když to byly nervy. To se ale zase líbí divákům, kteří museli být nadšení. Z našich hráčů bych vyzvednul hradeckou čtyřku. Střelecky se prosazoval Dominik Zdržálek, ale za přispění svých spoluhráčů. Velice slušný výkon podal Fenz a především Strasser, který mě velmi překvapil. Hodně pomohla i pomoc Honzy Stejskala ve finále, který přijel na případné penalty, ale nakonec ve druhém poločase musel svým důrazem pomoci dříve, než bylo v plánu.

V poločase finálového zápasu jste prohrávali o dva góly, co proběhlo o pauze, po které jste duel otočili?
Bohužel systém utkání juniorů, kdy máte na poločasovou činnost sotva pět minut, toho klukům moc neřeknete a to je špatně. Pokud chcete týmu něco sdělit a probrat, potřebujete jít do kabiny alespoň na deset minut. To by se mělo změnit a v tom je ten systém nedokonalý. Udělali jsme pár změn, kdy jsme nasadili důraznější hráče za účelem rozhodit hráče Slavie, vyvíjet na ně tlak a pokusit se to dotáhnout finále do penalt. Kluky jsem upozorňoval, že je to všechno o kontaktním gólu. No a že se penalty nakonec nekopaly, nikomu nevadilo.

Jak těžké bylo hráče uklidnit po vstřelení gólu na 3:2 minutu před koncem, aby se plně soustředili na hru v obraně?
My jsme se na power-play celkem svědomitě připravovali. Musím však dodat, že nám kupodivu hodně pomohl soupeřův time out při jejich power-play, protože naše čtyřka, která byla v tu chvíli na palubovce, nebránila tuto herní situaci zrovna dobře. My jsme mohli prostřídat a pak už jsem věřil, že nadějný stav udržíme.

Jak jste sám před Final Four říkal, titul v U-19 vám ještě chyběl. Jak moc si ho ceníte?
Cením si ho dost. Já jsem s touto vidinou do této sezóny šel, protože to byl opravdu poslední titul, který jsem ve své trenérské sbírce neměl. Byl to sen, výzva, touha. Měl jsem i pocit, že je třeba pomoci takovým hráčům, jako Dominik Zdržálek a Honza Fenz, kteří před třemi lety o titul přišli, aby i oni ho měli. Byla to jejich poslední šance ho získat a já jsem moc rád, že se to podařilo a mohl jsem u toho být.

Před turnajem jste zmiňoval problém se zařazením juniorů do A-týmu Chrudimi, může tento titul situaci změnit?
Já doufám, že ji změní, protože by bylo škoda nechat ležet ladem takové hráče, kteří letos končí. Ideální by bylo, kdyby se mohli začlenit do každodenního kvalitního tréninkového procesu s A-týmem a v případě přetlaku by mohli hrát za nějaký regionální ligový celek a získávali by tak cenné zkušenosti. A pak se časem do základu ERA-PACKu mohli dostat, tak jako to bylo v případě Žďánského, Koudelky a Slováčka, kteří tuto cestu zažili na vlastní kůži a teď jsou z nich reprezentanti. Záleží hodně i na tom, jakou sebedůvěru mladí hráči mají, jak chtějí dále pracovat a aby také nepodlehli "zaručeným informacím" konkurentů, že cesta do prvního týmu je nereálná. Spousta šikovných hráčů tomu podlehne a pak se po nich slehne zem a zbudou jim jen vzpomínky na juniorské tituly místo toho, aby s jistým odříkáním a dřinou v úspěšné cestě pokračovali i mezi dospělými.