Ambice na letošní sezónu nemáme, zní z Volfířova

Přinášíme rozhovor s týmem FK Volfířov. Josef Novák ml. nám odpověděl na všechny otázky a prozradil s čím jde tým z jihu do soutěže.

Loňská sezóna byla pro Volfířov úspěšná. Již na podzim jste postoupili do čtvrtfinále poháru FAČR, kde jste nestačili v pohledném utkání týmu Benaga. V samotné soutěži tým skončil třetí. Berete minulý ročník za nejúspěšnější v historii klubu?
Co se týče umístění, tak třetí místo je vynikající výsledek pro de facto rodinný klub, který, troufnu si říct, že pracuje v nejskromnějších podmínkách v soutěži. Na druhou stranu jsme se na bronzový stupínek dostali vinou administrativní chyby na straně Zlína, takže je třeba ho brát s malinkou rezervou. Ovšem v první pětce bychom byli tak, či tak, což opravdu považuji pro historický úspěch klubu. Postup do čtvrtfinále poháru a utkání s Benagem bylo splněním společného snu všech našich hráčů i vedení. Byl to především velký zážitek.

Váš tým se ve druhé lize objeví už čtvrtou sezónu. Mnoho týmů si stěžuje na vzdálenost, kterou na zápasy s vámi musí absolvovat. Neodradila vás tato skutečnost?
Často slýcháme, že se k nám nikomu nechce, že jsme daleko a podobně. Bohužel s naší “neoblíbenou“ zeměpisnou polohou nic udělat nemůžeme. Naši soupeři z Ostravy, Jeseníku, případně i Zlína a Vyškova to opravdu daleko mají, ale jedou k nám jednou za rok a to se dle mě dá zvládnout. My těch náročnějších cest máme o poznání více a překážka to pro nás není.

Podobně jako v Jeseníku hrajete v menší hale, která svými parametry ne zcela vyhovuje. Dočkáte se i vy v blízké budoucnosti přijatelnějšího domácího stánku?
Naše město by si důstojnou halu určitě zasloužilo a i my bychom raději hráli bez rozměrových výjimek a s důstojným hledištěm pro diváky, kteří se na nás naučili chodit a celý zápas musí stát za skoro metr a půl vysokým rantlem. Rád bych se ovšem mýlil, ale v dohlednu to s novou halou v Dačicích asi nevypadá. O halu u nás bojujeme spolu s florbalisty již řadu let. Dokonce existuje i projekt, ale mám pocit, že to poslední dobou trochu vyšumělo a město se do tak nákladné investice prozatím pouštět nechce.

Volfířov se dosavadní tři sezóny prezentoval vždy ofenzivním futsalem, který se divákům musel líbit. Máte v plánu v nastoleném trendu pokračovat i nadále?
Máme převážně ofenzivně laděné hráče, takže je to často vidět na našich výsledcích. Druhým důvodem je, že plnohodnotné tréninky máme pouze v sezóně a to maximálně 1x za 14 dní. Takže nemáme moc natrénovanou defenzivní hru celého mančaftu a hodně inkasujeme, takže logicky musíme i hodně branek dávat, abychom mohli myslet na nějaké body.

Celá skupina východ již ví, že v ofenzivě máte sílu. Vaši hráči se pravidelně objevují v nejvyšších patrech jak střeleckých tabulek, tak i celkového kanadského bodování. Spoléháte tedy zejména na sílu individualit?
Je pravda, že v kádru máme rozdílové hráče, o tom není pochyb. Ale tito hráči to budou mít tak jako každý rok opět o trochu těžší. Soutěž se stále zkvalitňuje a já začínám cítit, že nám začíná ujíždět vlak, co se týče herní vyspělosti. Musíme začít systematicky trénovat a začít působit kompaktněji v celé čtyřce na palubovce. Raději bych proto spoléhal na kolektivní výkony.

Jak probíhá příprava před sezónou?
Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli vůbec do druholigového kolotoče opět naskočíme. Důvodem našeho váhání byla absolutní ztráta chuti pokračovat s futsalem po zážitku z pohárového zápasu v Českých Budějovicích, kde pohledný a férový zápas z obou stran zničili rozhodčí, kteří náš klub značně a hlavně schválně poškodili. Byl to faul na náš klub a vlastně i na celý sport, který se společnými silami snažíme dostat na vyšší úroveň. Od tohoto okamžiku se distancujeme od jakéhokoliv spojování našeho klubu s jihočeskou komisí futsalu a akcemi jí pořádanou. Od letoška tudíž nebudeme hrát ani krajskou část poháru.
I z těchto důvodu první trénink absolvujeme až v pondělí 26. září. Příprava tedy teprve začne a její kvalita je navíc zatím velkou neznámou. Vojtu Balíka trápí problémy s kolenem, já osobě budu muset s tou samou částí těla podstoupit operaci, která mě čeká v polovině října, a další kluci si nadělávají směny, aby mohli hrát a trénovat v sezóně.

Jaké jste si nastolili cíle pro nadcházející ročník?
Chtěli bychom se prezentovat líbivým futsalem, který přiláká do naší domácí haly fanoušky, kteří dokáží vždy zaplnit tribunu. Cíle letos nebudou vysoké. Hlavním cílem pro letošní sezónu bude rozšíření kádru a důstojné odehrání sezóny.

V mnoha týmech se během letní pauzy událo nemálo změn v hráčských kádrech. Uvidíme v dresu Volfířova nové tváře? A naopak, jsou hráči, se kterými se tým rozloučil?
U nás je právě otázka posilování kádru na denním pořádku. Vlastně od začátku našeho působení v druhé lize bojujeme z úzkým kádrem, který se nám nedaří rozšířit tak, jak bychom si přáli. U eventuálních posil stále narážíme na stejné problémy – fotbal, zaměstnání, rodina a v neposlední řadě i sebepodceňování. Letos hlásíme jedinou posilu a tou je David Jaroš, který s opravdovým futsalem nemá prakticky žádné zkušenosti, ale věříme, že se do toho rychle dostane a hodně nám pomůže. Dlouhodobě líčíme i na konkrétního trenéra, protože nejenom já cítím, že model s hrajícím trenérem není ideální. Bohužel ani zde prozatím nejsme úspěšní. I touto cestou bych proto rád pozval všechny nadšence na jakýkoliv náš trénink. Budeme trénovat každý čtvrtek od 18:45 v Dačicích. Stačí prostě jen přijít nebo mě kontaktovat na telefonním čísle 720 602 378, rád podám veškeré informace. Navíc máme fantastickou partu a rádi mezi sebe přijmeme zapálence s chutí hrát druhou ligu, trénovat a účastnit se všech našich zápasů.

Los k vám příliš štědrý nebyl a hned v prvním kole čelíte největšímu favoritovi soutěže z Jeseníku. Co od utkání očekáváte?
Jeseník je, jak říkáte, jednoznačným favoritem soutěže a my můžeme jen překvapit. Pan Gnida si vychoval skvělou generaci. Jeseničtí, ač disponují velice mladým kádrem, pospolu hrají hodně dlouho a určitě mají velkou budoucnost. Musíme k zápasu přistoupit s pokorou a hodně zodpovědně, jen tak máme šanci na úspěch.