Mýty a pravdy o reprezentační prohře s Rumunskem

Je to už únavné, což se u podobných témat stává, ale především nepřesné a zavádějící. Řeč je o diskusích okolo prohry českého týmu v kvalifikaci ME 2012 s Rumunskem. Za normálních okolností by tento výsledek přešla futsalová veřejnost jako fakt, nepřející by se zaradovali, ale nikdo by porážku se soupeřem, proti němuž se nám tradičně nedaří, nepovažoval za tragédii. Aktuálně je ale situace jiná.

Naše jednogólová prohra s Rumunskem (0:1) totiž vedla k vyřazení slovenského týmu a na evropský šampionát, který se koná za rok v Chorvatsku, jede český tým společně se svým rumunským přemožitelem.

Za našimi východními hranicemi se však zvedla vlna nevole nad tímto výsledkem a zejména nad způsobem, kterým oba celky k výsledku dospěly. Protože na diskusních fórech kralují hysterické, ale především nezasvěcené, nebo mylně informované hlasy, pojďme se na některé hlavní body podívat střízlivým pohledem.

Předně: Než začal poslední hrací den, bylo jasné, že pokud Slovensko porazí Norsko, což se také výsledkem 4:0 stalo, nastanou tyto postupové varianty:

- postup Česka a Slovenska: pokud český tým v zápase s Rumunskem vyhraje, nebo bude remizovat
- postup Česka a Rumunska: pokud Rumunsko porazí ČR o jeden, nebo dva góly
- postup Rumunska a Slovenska: pokud Rumunsko porazí ČR o tři a víc branek

Na východ od nás se zvedla vlna hysterie v návaznosti na jednogólovou prohru českého týmu. Slováci vyčítají českému týmu, že hrál v utkání na jistotu svého postupu a nepral se za Slovensko. To už samo o sobě zní neuvěřitelně dětinsky a naivně. Nikdo by neriskoval vlastní postup, jen aby pomohl někomu cizímu.

Proč je v předchozí větě použitý chladný výraz "cizímu"? Slovenský tým se totiž ve vzájemném utkání nepředvedl jako kolektiv, který by o cokoliv od Čechů stál. Už při hraní hymen se český tým při té slovenské postavil čelem k vlajce našich sousedů a vzdal jí čest, což našeho soupeře směrem k naší vlajce ani nenapadlo. Co se dělo v utkání už bylo několikrát propráno na diskusním fóru. Nejen jasná ČK po faulu na Romana Mareše, ale např. v jiné situaci kopání do na zemi ležícího Romana Mareše, nebo úmyslný a hlavně nesmyslný faul na Havla, který si také říkal o vyloučení. Navíc rozhodčí odpustili soupeři jasnou penaltu po volejbalovém zákroku proti míči mířícímu do slovenské sítě. Nicméně z komentářů soupeře, včetně směšných pasáží debaty na TA3, se dozvíte, jak moc Slovensku rozhodčí ubližovali.

Utkání ČR - Rumunsko pak opravdu moc krásy nepobralo. Taktika obou týmů byla podřízená snaze o vytěžení postupu za každou cenu, což je naprosto pochopitelné. Naši nechtěli dostat gól, Rumuni potřebovali vyhrát, ale pokud by byť jen jednou inkasovali, značně by si situaci v utkání zkomplikovali. Ve 27. minutě pak domácí vstřelili branku a kdo není zaslepený fanatismem uzná, že následující hra bez rizika byla pro oba celky jedinou rozumnou variantou.

Ze slovenské strany se nyní valí řada hloupostí a nechutností, vyplývající z frustrace z nepostupu. Že prý český tým inkasoval za prohru 30 tisíc dolarů, že po závěrečném klaksonu neslavil postup, že večerní oslava postupu byla tichoučká, že šéf rumunského futsalu byl o přestávce v české šatně - zkrátka jeden nesmysl vedle druhého…

Chce to trochu rozumu, drazí sousedé. Ani prstem byste nehnuli pro český tým, kdyby role byly obrácené. Také byste si hlídali svůj postup a soustředili se jen na něj. Kdo říká, že by to bylo jinak, ten lže. Netvrdím, že bychom vám to nevyčítali, určitě bychom se nejprve také zlobili, ale až by nám vychladly hlavy, uvědomili bychom si, že tohle nebyl pouťák na vesnici, ale partie o postup na Mistrovství Evropy. Nikdy by se to ale nezvrhlo v myšlenky na šikanování slovenských hráčů v našich klubech, jako se to aktuálně děje obráceně.

Doufáme, že s realitou se na východ od nás smíří brzy. Vyvolávat z toho až národnostní otázku, je hloupost. Asi ta největší hloupost celé této causy…